Dnes je devátého prosince. Ve stejný den v roce 2002 bylo řízenými výbuchy zbořeno vězení Carandiru v brazilském Sao Paulu. Této podívané předcházely tragické události, při kterých vojenská policie chladnokrevně zabila 111 lidí při potlačování vězeňské vzpoury.
Od potyčky ke vzpouře
Věznice Carandiru nechvalně proslula svými otřesnými podmínkami. Mizerná hygiena i zdravotní péče a mnoho lidí přežívající na malém prostoru. Komplex obývalo téměř 8000 odsouzenců, ačkoliv byl stavěn pro necelých 4000 lidí.
Není překvapivé, že takové podmínky vedou k eskalaci sociálně patologických jevů, deprivaci a násilí. V roce 1992 se tedy rozpoutala potyčka mezi znepřátelenými skupinami vězňů. Záhy se násilí rozšířilo na celou věznici a přerostlo ve vzpouru proti vedení. Věznění začali demolovat vybavení věznice a části věznice pohltil požár. Personál byl vytlačen a ztratil nad vězením kontrolou.
Masakr v Carandiru
Proti vzpouře brzy zasáhlo plně ozbrojené komando vojenské policie. Její postup byl velmi brutální. Při masakru zemřelo 111 vězněných a 130 jich bylo zraněno. Na straně policie nebyl nikdo zabit a zraněných jich bylo 23. Podle mnohých svědectví policie střílela i do lidí, kteří se vzdali a některé před tím zavřela v celách. Průměrný počet kulek v tělech mrtvých je pět kusů. Zasahující komando se později hájilo tím, že se bránilo agresi vzpouřenců, jenže takto nevypadá sebeobrana, ale chladnokrevná msta a poprava.
Odsouzení
Způsob, jakým byla vzpoura potlačena vyvolal odsouzení nejen ze strany brazilské veřejnosti. Dokonce i soudy uznali, že došlo k vraždám a několik desítek policistů za to odsoudily. Neznamená to, že by díky tomuto gestu státní justice přestala být výkonným orgánem buržoazního řádu. Že soudy občas uznají pochybení některých státních složek je součást spektáklu, který má v očích veřejnosti učinit justici legitimním a nezávislým vykonavatelem spravedlnosti. Tím ale soudy nejsou a z podstaty věci být ani nemohou.
Tradice vězeňských nepokojů
Vzpoura ve vězení Carandiru je již celkem stará záležitost, ale nepokoje a vzpoury v Brazilských věznicích se často opakovali i poměrně nedávno. Například v roce 2019 v brazilské věznici ve městě Altamira po nepokojích zůstalo 57 mrtvých. Tato událost se stala jednou z nejtragičtějších vězeňských vzpour v novodobé historii Brazílie. Zdaleka ale nebyla jediná – jen za posledního dva a půl roku v obdobných incidentech zemřelo přes 200 lidí.
Parky místo věznic
Věznice Carandiru byla 9. prosince zbořena a nyní je na jejím místě park. Je to historicky vyjímečná situace, kdy se z místa koncentrovaného útlaku stalo něco společensky prospěšného. Jako anarchisté a anarchistky usilujeme o to, aby takové situace nebyly vyjímkou, ale pravidlem.
Všechny vězení musí padnout. Parky místo věznic!
