Soudružka anarchistka zadržená 13. dubna v Barceloně, obviněná z vyvlastnění banky v Německu (viz dříve uveřejněný článek), na kterou byl vydán mezinárodní zatykač a příkaz k extradici do Německa na 30. června, byla extradikována do vězení v Kölnu (Nordrhein-Westfalen) ve kterém by měla být držena v preventivní vazbě až do dne svého soudu. Podle informací poskytnutých její advokátkou v Německu se cítí klidná a silná.
Tímto končí i proces na španělském území, který trval měsíc od konce dubna doby, kdy Vrchní soud nařídil její vydání. Během tohoto období se konali doprovodné solidární aktivity. Týden po rozhodnutí soudu proběhla početná demonstrace v Barceloně protestující proti jejímu věznění a extradici. O několik týdnů později se uskutečnil hlučný protest před věznicí Soto Real v Madridu. A nakonec dnem kdy byl vydán rozkaz o extradici, se uskutečnila další demonstrace v městě Manresa. Mezitím v průběhu měsíce, v rámci solidárních akcí, vzrostla přítomnost plakátů, bannerů a nápisů v ulicích Barcelony a také byla napadena bankovní instituce Deutsche bank a další.
Nyní vězněná soudružka zadržená 13. duna, začíná novou etapu svého procesu v rukách německého Státu, ve věznici JVA Köln. Je i nadále držena v izolaci a sama na cele, s jednohodinovou vycházkou na vězeňský dvůr (což je minimu stanovené zákonem), její komunikace je velmi omezená, bez možnosti zavolat svým blízkým, je zasahováno do její korespondence a má minimální povolené návštěvy. Dá se očekávat, že v těchto podmínkách bude držena nadále až do hlavního líčení. Bude souzena za loupežné přepadení Pax Bank (banka s vinkulacemi s Vatikánem) uskutečněné na podzim roku 2014 ve městě Achen.
Fakt že vězněná soudružka, byla převzata z rukou španělského Státu do německého, nesmí mít vliv na sílu naší podpory a solidarity, ale právě naopak. Čím větší vzdálenost se Státy snaží vnutit mezi ní a hnutí kterého je součástí, tím snadněji zjistí, že neexistují žádné zdi ani vzdálenosti, které by mohli zlomit naše pouto a naší společnou politickou vůli.
Ještě jednou svoláváme mezinárodní revoluční solidaritu. Nenechme v rukách Státu samotnou tu, která je pronásledována, vezněna a obviněna, jelikož se postavila tomu, co utlačuje nás všechny.
Dopis od vězněné soudružky z věznice Soto Real v Madridu.
“Compañeras y compañeros“ píšu vám z věznice z Brieva, Ávila do které mě právě přesunuli po měsíci a půl ztrávených v samovazbě v režimu FIES ve vězení Soto del Real v Madridu. Ráda bych bývala napsala už něco dříve, ale komunikace je zde velmi omezená a pomalá a proto jsem tak dosud neučinila.
Hluboce oceňuji vaší podporu a děkuji za veškeré solidární projevy a gesta. Je možné je cítit tak silně, že překonávají veškeré zdi, mříže a celý bezpečnostní a kontrolní systém. Ať se snaží jakkoliv, nikdy nedokážou zlomit naší vůli a odhodlaní se vzepřít tomuto světu, plného mizérie, ve kterém jsme nuceni žít.
Jsou to právě tyto těžké podmínky, které nám dodávají sílu a odhodlaní pokračovat v boji a neustále zdokonalovat jeho formy a to jak za mřížemi tak i pro ty co bojují venku. Existuje rozmanité množství způsobů jak se postavit represi a jak se osvobodit od různých forem útlaku. Od prostého popření autority až po útok na banku či její vyvlastnění. Příkladů je nespočet. To nejdůležitější je, aby provedené akce mluvili sami za sebe, svým významem, účelem či cílem.
Pokud se v širším kontextu jednotlivé úsilí a boje za různé cíle mezi sebou propojí, vzájemně se posílí a tím se také zničí pomyslná hranice mezi tím co je chápáno jako osobní, soukromé či součást běžného života a tím co je bráno jako politické či aktivismus. Je důležité pochopit, že veškeré osobní rozhodnutí v našem životě jsou také politická, stejně tak jako naše aktivní a politické kroky a chovaní mají přímí vliv na náš osobní život. I když je jasné, že je nutné být při těchto krocích opatrní, abychom nebyli polapeni Státem a jeho poskoky, také víme, že bojovat a být politicky aktivní, není jen tak zadarmo. Žijeme v době, kde represe vůči těm co se staví proti Státu, a mediální pronásledování stále vzrůstá.
Co se týče mé situace, jsem stále vězněná v Madridu, ale brzy již budu extradikována do Německa. Cítím se silná a připravená na to co mě čeká. Jsem hrdá na to co jsme, jaké jsou naše idee, hodnoty, anarchistické praktiky a na to jakou volbu si jsme si v našem životě vybrali a každý den znovu vybíráme.
Hodně síly a solidarity všem pronásledovaným a vězněným aktivistkám/ům/ a bojovnícím/kům.
Boj pokračuje, nemůžou nás zastavit!
01/06/2016