Velcí internetoví giganti jako Facebook a Google vás nesledují jenom při využívání jejich služeb. Nemusíte dokonce ani mít profil na Facebooku a i přes to má o vás Facebook detailní informace, navždy uložené, přiřazené k vašemu „stínovému profilu“ (i pokud nemáte na FB účet, FB si ho za vás zřídí sám. Není sice nikomu z venčí přístupný, ale ukládají se do něj všechny údaje o vás, ke kterým se FB dostane) a samozřejmě přístupné represivním složkám.
Obsah třetích stran
Webová stránka, nahrávaná do vašeho prohlížeče, běžně obsahuje spoustu částí, které jsou nahrávány odděleně – například obrázky, fonty, CSS soubory, javascripty atd. Tyto oddělené soubory mohou a často jsou nahrávány z jiných domén vlastněných třetí stranou. Jako příklad může sloužit Facebookové tlačítko like, velmi často umísťované pod články na nejrůznějších serverech. Pokud se toto tlačítko na nějaké stránce nachází, váš prohlížeč nahrává jeho obrázek a javascript ze serveru Facebooku.
Druhým směrem jdou k jakémukoliv serveru, ze kterého váš prohlížeč tahá data, následující informace: IP adresa a čas kontaktu, údaje o browseru (typ, verze, operační systém, informace o procesoru, jazykovém nastavení atd.), webová stránka, ze které přicházíte a další identifikační údaje, někdy dokonce i sledovací cookies.
Tyto údaje jsou vás do značné míry schopni s velkou mírou přesnosti jednoznačně identifikovat. Mezi známou metodu identifikace patří „otisk“ prohlížeče, tedy jakýsi setu jeho unikátních nastavení (od cookies přes typ použitého prohlíče, jazykové nastavení, instalované pluginy, fonty atd.), jejichž kombinace je do velké míry unikátní a může vést minimálně k vytipování malého okruhu možných návštěvníků stránky. (unikátnost vašeho otisku prohlížeče lze měřit na tomto odkazu: https://panopticlick.eff.org/).
Velké korporace jako Facebook nebo Google (podobně jako tlačítko like jsou rozšířeny například statistiky přístupů google analytics, youtube videa atd.) tak mají takřka dokonalý přehled o vašem pohybu na síti, o tom, jaké články si čtete ve zpravodajství atd. A úvahy o tom, že když tento přehled mají tyto velké korporace, mají je i represivní struktury, se po provalení skandálu okolo programu Prism přesunuly z oblasti spekulací do oblasti tvrdé reality.
Braňte se
Pro námi doporučovaný prohlížeč Firefox existuje doplněk RequestPolicy, který umožňuje mít nad obsahem třetích stran plnou kontrolu. V pravém dolním rohu se vám objeví červená vlajka, která se rozsvítí vždy, když doplněk zablokuje nahrání obsahu třetích stran. V případě, že jde o neškodný obsah (například server ulozto.cz tahá data ze serveru uloz.to a vice versa) jej můžete dočasně nebo trvale povolit. Chvíli trvá, než vyladíte nastavení pro jednotlivé servery (většina jich bez obsahu třetích stran nebude plně funkčních), ale získáte ochranu před tímto způsobem sledování.
Další dílčí možností je rozšíření ShareMeNot, které blokuje velmi rozšířená tlačítka na sdílení nejrůznějších sociálních sítí (právě Facebook a Google+, ale i Twitter, LinkedIn atd.) a zabraňuje tak shromažďování dat pomocí těchto tlačítek. Pokud se nechcete zabývat nastavováním politiky u předchozího rozšíření, je tento doplněk minimum, který vás v běžném provozu nějak neomezí, ale zamezí alespoň části sledování.
Kdo vás nechává sledovat?
Tak, jako u článku o https jsme se podívali, jak jsou na tom domácí radikální stránky:
abc.anarchokomunismus.org – není nahráván žádný obsah třetích stran
www.anarchistblackcross.cz – je nahráván neškodný obsah třetích stran
www.antifa.cz – je nahráván neškodný obsah třetích stran
www.alerta.cz – !!!nahrává obsah ze serverů Google, Facebooku a dalších nebezpečných stránek!!!
www.csaf.cz – není nahráván žádný obsah třetích stran
www.greenaction.cz – je nahráván neškodný obsah třetích stran – poskytovatele hostingu
Sale.s.cz – je nahráván neškodný obsah třetích stran
www.nerasismu.cz – !!!nahrává obsah ze serverů Google!!!
