Martin hladoví! Je za zdmi, které ho drží od okolního světa už neuvěřitelně dlouhých třináct měsíců. Martin není běžným vězněm. Je držen v zajetí za svoje politické názory. A protože je veškerá legální snaha o pomoc marná, nezbývá mu, než sáhnout po těch nejtvrdších možnostech boje, které mu zbývají. Tím není nic menšího než jeho vlastní život. Odmítnout potravu je tím nejradikálnějším činem, který může v současné situaci udělat. Jedině tak může dát najevo svým věznitelům i všem, co jsou venku, závažnost celého problému. Tento drastický čin je tou nejsmysluplnější a zároveň nejzoufalejší možnou odpovědí na všechno příkoří a bezpráví, které je na Martinovi zcela bezdůvodně pácháno.
Jeho odvážné rozhodnutí je zprávou i pro nás, kdo jej podporujeme. Neznamená to ale nutně to, že bychom se měli přidávat k protestní hladovce. Nikdo z nás, kdo nestojí za mřížemi, nemá takovou pozici jako on, aby byl svým hladověním vyslyšen. Martinova zdánlivá bezmoc nyní hraje v jeho prospěch. V žádném případě to ale neznamená, že je nám jeho pasivní odpor lhostejný! Měli bychom však myslet na jiné způsoby, jakým vyjádřit svůj nesouhlas a jak Martinovi sdělit svoji solidární podporu.
