Setkání států G20 v Hamburku a související protesty se odehráli v létě 2017, ale dozvuky těchto událostí jsou patrné dodnes. Během G20 se sešli političní a ekonomičtí lídři tohoto světa, aby naplánovali pokračování vlastních válek, vykořisťování lidí, zvířat a drancování přírody. Vzdor proti zmíněnému je nutností a přináší naději. Statisíce lidí vyšly do ulic Hamburku, aby zabránily tomuto festivalu pro vyvolené. Německý stát záhy, v pokusu kriminalizovat pár jednotlivců, změnil téma k lahvím a dýmovnicím, které byly hozeny (nebo taky ne) během nepokojů. Nejedná se o moc přesvědčivé rozptýlení pozornosti v kontextu problémů, kterým tento svět čelí.
Od prvního dne se protesty proti G20 setkali s drsnou represí. Stovky lidí bylo zraněných a zadržených díky policejnímu násilí a taktice eskalace. Přes třicet lidí z různých zemí stále čeká na soudy v německých vazebních věznicích. Jedním z nich je i Peike z Amsterdamu. Jeho soud proběhl 28. srpna, což byl jeho první soud z mnoha dalších, které měli následovat. Dvě v podstatě podobná soudní líčení zprostili obviněné okamžitě obžaloby. Logicky jsme tuto zprávu přijali s obrovským nadšením – ale přes podobnost v soudních spisech došlo v Peikeho případě ke zcela odlišnému výroku.
Soudce Johann Krieten, známý pro své pravicové a autoritářské názory, ho odsoudil ke dvěma letům a sedmi měsícům ve vězení (zároveň byl donucen odevzdat vzorky DNA). Tento rozsudek je mnohem vyšší než původně požadoval státní zástupce: jeden rok a devět měsíců, což byl sám o sobě vysoký požadavek. Smyslem zde není požadovat “přiměřenější” trest, ale svobodu pro Peikeho a všechny ostatní. Tečka. V právním kontextu je tento případ pozoruhodný hned z několika důvodů.
Peike je obviněn z toho, že hodil dvě lahve na policistu během chaosu, který nastal ve chvíli, kdy policie zaútočila na demonstraci “Welcome to Hell”. Z detailů tohoto případu se stává absurdní divadlo: tvrzení policisty, který zmínil, že “pocítil”, že byl něčím zasažen, je překládáno jako “těžké ublížení na zdraví” a co více, obviněný Peike se “bránil zatčení tím, že ležel na zemi v pozici novorozence”. Jediným “důkazem” jsou svědecké výpovědi dvou berlínských policistů, které jsou plné nesrovnalostí a chybějících informací.
Nezapomínejme, že i přes procesy s lepším koncem je tu i nadále možnost, že podobná tragédie čeká i na další vězně: z hlediska práva je vcelku “normální”, že je člověk odsouzen pouze na základě policejních výpovědí, dokonce i když jsou zcela nekonzistentní. V tomto případě pak soudce jasně řekl, že podle jeho názoru stačí k odsouzení samotná přítomnost na protestech.
Je zřejmé, že Peike a další vězni jsou využíváni jako příklady, které mají zastrašit všechny, které by napadlo propříště narušit podobné dýchánky za přítomnosti největších darebáků světa, tak, jak to plánoval německý stát. Samotný fakt, že byl Hamburk, se svou dlouhou historií společenského vzdoru, vybrán jako místo pro takové setkání lze brát jako čistou provokaci. Přesto si Merkelová nepřála jakoukoliv opozici. Přese všechno se to neodehrálo bez odporu a nyní se vláda logicky připravuje na odplatu. Peikeův soudní spor je hořkým začátkem této odplaty.
Co více, Krieten využil tohoto ukázkového procesu, aby uplatnil současné zvýšení trestů za útok na policisty a zároveň prohlásil, že policisté nejsou “Freiwild” (hra) pro “Spassgesellschaft” (hravou společnost). Nelze mu upřít, že má smysl pro humor, i když jeho argument pravděpodobně nebyl myšlen jako vtip. Ale stejně, kdo by nechtěl být součástí této Spassgesellschaft?
První krok k této hravé společnosti: podpoř Peikeho a všechny ostatní vězně – jednej a ukaž solidaritu!
zdroj: https://freepeike.noblogs.org
Plakát ke stažení:
