Několik lidí bylo obviněno z nezákonného užití lesních zdrojů a distribuce extremistických materiálů, potom co politická policie za podpory útvaru rychlého nasazení zaútočila na neformální anarchistické setkání. V tu dobu bylo v tábořišti okolo dvaceti účastníků.
V sobotu 30. června zaútočila zvláštní policejní jednotka na tábor výstřely do vzduchu. Skupina lidí ozbrojených automatickými zbraněmi a brokovnicemi donutila po několika minutách všechny přítomné, aby si lehli na zem. Jednotku doprovázeli velitelé v civilu a kuklách. Když se anarchisté ptali, jaký je vlastně důvod celého toho cirkusu, jeden z policajtů odpověděl, že dostali hlášení, že tu někdo nezákonně kácí stromy a že se v lese střílí. Další policajti říkali: „Nejste přece blbí, dobře víte, proč tu jste.“
Policajti prošmejdili všechny stany, hledali nelegální materiály. Několika skupinám pod záminkou distribuce extremistických materiálů zkonfiskovali distro. Všichni aktivisté museli na kolena a policajti si je natáčeli. Některé anarchisty zmlátili, protože se na něco zeptali nebo odmítli udělat, co po nich chtěli. Policajti se přinejmenším z jedné osoby snažili dostat falešnou výpověď, a když odmítla, zmlátili ji. Účastníci byli sedm hodin bez jídla a pití, nechtěli je pouštět na záchod. Celou dobu pršelo a lidi tak museli sedět na mokré zemi, ty nejdrzejší pak za trest poslali na déšť.
Nakonec policie odešla, aniž by někoho zatkla, všechny ale předvolala k výslechu kvůli zabaveným materiálům. Předpokládá se, že represe budou pokračovat a že ti, kterých se dotknou, budou potřebovat peníze na právníky. Policajti zabavili velké množství „extremistických“ materiálů, které rozhodně jen tak nevrátí, takže tím místním organizacím vznikla velká peněžní ztráta.
Jestli chcete podpořit běloruské anarchisty, přispějte na Anarchistický černý kříž Bělorusko – více informací najdete zde.
Není to poprvé, kdy politická policie za podpory zvláštních jednotek vtrhla do lesa, aby dohlédla na nezákonné setkání. V roce 2016 fízlové přepadli punkový koncert, zabavili všechno vybavení a zadrželi desítky lidí.
Zdroj:
https://abc-belarus.org/?p=11689&lang=en
–
A tady je osobní vylíčení nejnovější běloruské policejní buzerace od přímého účastníka, našeho kamaráda Mikoly Dziadoka, s kterým jste mohli setkat na letošním Anarchistickém knižním festivalu:
Myslím, že kolegové novináři jsou už stejně jako já přesyceni psaním o anarchistech převážně v souvislosti s tím, že je znova někde zmlátili, zadrželi, posadili do cely atd. Ale co naděláme.
Stalo se to 30. června. Asi sedmnáct kluků a holek, co vypadali jako anarchisté, se rozhodlo sejít se, probrat otázky, které je zajímají, a udělat si prostě výlet za město. Stalo se to v Krupském okrese. Sešli jsme se, došli na vzdálený palouk v lese, postavili stany, zařídili kuchyni, natáhli celty a věnovali se svým věcem.
Kolem třetí odpoledne, když jsme se chystali k diskusi, asi patnáct metrů od nás se z keřů ozvala střelba ze samopalů a začali vybíhat zakuklení těžkooděnci s nejrůznějšími zbraněmi (od samopalů po brokovnice) za řevu: „Všichni lehnout na zem!“ a podobně. Všichni jsme šli k zemi. Pak přišli tajní (taky v kuklách) a začali postupně všechny natáčet kamerou. K tomu chtěli vědět jméno, jak jsme se tam ocitli, s kým kdo přijel, kolik lidí je v táboře atd. Nejsměšnější bylo, že fízlové od prvních minut s posměchem dokazovali, že jsou tu kvůli nezákonnému kácení stromů! „Kdo z vás tu obstarává dřevo? Čí je ta pila? Čí jsou sekery? Víte, jak staré jsou tyhle stromy???“ (To se týkalo dvou uříznutých suchých borovic, které se používaly jako lavice.)
Mlátili nás podle všeho spíš náhodně, ty, co neposlouchali nebo koukali jinam. Neprokázali se nám všichni. Jeden z ochrany přírody (zapomněl jsem ale jeho jméno) a jeden kukláč ukázal průkaz Zvláštního útvaru rychlého nasazení. Tajní v kuklách cokoli takového odmítli, ale bezpochyby byli z Hlavního oddělení pro boj s organizovaným zločinem.
Mě osobně mlátili nejdřív proto, že jsem se snažil utéct od těžkooděnců, a potom když mě tajní odvedli stranou na „pokec“. Je fakt, že nemlátili nijak surově, zjevně měli rozkaz nepřehánět to. Ze sedmi hodin, které trvala „zvláštní operace“, jsem šest strávil v poutech, většinu doby vleže na zemi a na dešti. Celkem mě „na besedu“ odvedli dvakrát. Podstatou debaty bylo: „Co sem kurva lezeš, vypadni do tý svý Evropy, nebo tě dostanem.“ Mluvili o mých článcích a hodně nadávali. Jeden z hlavních tajných řekl: „I tam tě dostaneme.“ A taky: „Za prachy pomlouváš rodnou zem.“
Většinu té doby jsme prostě jen leželi na zemi a čekali na příjezd nějakých služeb nebo až nás odvedou na prohlídku stanů. Problém byla zima a déšť. Někomu nařídili, aby si kleknul, někoho nechali na dešti v mokré trávě. O takových maličkostech, jako byly neustálé urážky, vyhrožování, kopance nebo šlapání po ležících lidech, se ani nebudu rozepisovat. U jednoho kamaráda našli samolepky anarchistické skupiny Prameň, odvedli ho stranou a tam se snažili natočit video, kde o těch samolepkách vypovídá. Odmítl, tak ho zmlátili. Když jsme si toho všimli, začali jsme křičet, a oni ho nechali.
Následovala prohlídka, přijel vyšetřovací výbor (s přizvanými svědky prohlídky z místního nápravného zařízení) a lidi z krupského okresního odboru vnitra. S kamarády jsme napočítali, že náš lesní palouk navštívilo ten den celkem nějakých čtyřicet fízlů. A výsledek? O dvou lidech sepsali protokoly („šíření extremistických materiálů“ a „nezákonné užití lesních zdrojů“) a zabavili několik set anarchistických brožur a samolepek.
Celou dobu jsme si byli jistí, že nás zadrží na čtyřiadvacet hodin, a byli jsme na to morálně připraveni. Kupodivu nejdřív zmizeli kukláči a potom vyšetřovací výbor (dali nám ještě předvolání na 6. července). Kolem desáté večer jsme uprostřed našeho zničeného tábora zůstali sami.
Vybrané citáty z proslovů fízlů:
„…feťáci a vyhulenci zkurvený“ (je známo, že se běloruští anarchisté drží principů straight edge, nepijí alkohol a nekouří vůbec, ani tabák – pozn. překl.)
„To je tvůj stan? A co když tam najdeme ženské věci, chachacha?“
„Dziadok si vypadne do svý Evropy a vy to za něj odnesete!“
(na jednoho mladého kamaráda) „Tebe sem pozval Dziadok? Co ti za to slíbil?“
„Řekněte, kdo kácel stromy, a okamžitě vás pustíme!“
(člen vyšetřovacího výboru do telefonu) „Jak jim mám říct, aby se prokázali? Všichni jsou maskovaní a mají samopaly!“
Mělo to ale i kladné stránky. Nikdo ze sedmnácti lidí nedal fízlům písemné vysvětlení. Ani jeden ji neřekl víc než své údaje z pasu. Co tu dělal? „Byl na výletě.“ Koho z přítomných zná? „Nikoho.“ I přes mlácení a vyhrožování se všichni chovali důstojně.
Ještě nejsem s to dělat důkladné závěry. Řeknu jen jedno: ano, zůstali jsme zbití a ponížení, ano, fízlové se museli někde dovědět o naší neveřejné akci, ano, překazili ji. Ale nemohli nic dělat s naší solidaritou, s naší důvěrou ve vlastní pravdu ani s našimi ideami. Přežili jsme toho už hodně, přežijeme i tohle. Bez velkých slov: ti mizerové ničeho nedosáhli.
Dám se trochu dohromady, dospím to a nashle příště.
–
zdroje:
https://pramen.io/ru/2018/07/rasskaz-ochevidtsa-o-napadenii-mvd-na-lager-anarhistov/
https://www.afed.cz/text/6856/belorusko-perzekuce-nekonci
