Zachránili lidské životy, hrozí jim až doživotí. Jak je na tom spravedlnost ve Velké Británii?
Patnáct lidí čelí soudu kvůli zastavení deportačního letu z britského letiště Stansted do Nigérie. K akci došlo loni v březnu a podílely se na ní tři skupiny, End Deportations, Plane Stupid a Lesbians and Gays Support the Migrants (LGSMigrants). Výsledek blokády byl potěšující. Jedenáct lidí, kteří měli být deportováni, je ve Spojeném království a soudní přezkoumání jejich azylového statutu stále běží. Dvěma lidem ze zablokovaného letu už bylo přiznáno britské občanství.
Lidé, kteří zablokovali let, jsou obviněni z „teroristického útoku“ a v případě prokázání viny jim hrozí doživotí. Konečný verdikt soudu by měl být vynesen už začátkem prosince.
Prohlášení skupiny Reclaim the Power
„Detenční tábory a britský deportační systém jsou nehumánní a sotva legální. Jakékoliv akce, které se snaží narušit tento systematický rasismus a nespravedlnost by měly být oslavovány, takže těmto lidem vyjadřujeme láskyplnou solidární podporu, jelikož čelí neúměrnému obvinění z terorismu.
Deportační lety trhají rodiny na cucky. Mnoho lidí deportovaných prostřednictvím charterových letů žilo v městech a metropolích po celé Británii spoustu let. Jsou odtrženi od všech známých, svázáni a vsazeni do tajných nočních letů a násilně vysídleni do zemí, které sotva znají. Mnoho z nich čeká v cílové destinaci pronásledování, vězení nebo smrt.
Reclaim the Power je síť aktivistů a aktivistek bojujících metodami přímé akce za sociální, environmentální a ekonomickou spravedlnost. Ačkoliv se většina našich akcí soustřeďuje na odstranění fosilního průmyslu a na předcházení klimatickému kolapsu, jsme si vědomi, že miliony lidí po celém světě již byly kvůli němu vysídleny. S tím, jak se bude globální změna klimatu zhoršovat, stále víc lidí bude postiženo záplavami, hladomory, nedostatkem zdrojů a z toho pramenícími konflikty. Ty, co hledají azyl v Británii, čeká podezírání, pronásledování a porušování lidských práv. Porozumět myšlence klimatické spravedlnosti znamená bojovat proti rasistickým pohraničním režimům, které ignorují sociální, politické a ekonomické faktory zapřičiňující migraci v různých koutech světa.
Přímá akce je důležitým nástrojem sociální změny napříč historií, ale málo z nich doslova zachránilo životy. Klaníme se našim přátelům, že riskovali, aby deportované lidi ochránili před pronásledováním nebo smrtí. Podobně naši přátelé ze skupiny The Frack Free Three dostali nepřiměřené tresty. Obvinění vznesená proti Stansted 15 představují ohrožení práva na protest. Nenecháme se umlčet.
Budeme pokračovat v odporu proti tomuto brutálnímu systému a požadovat konec deportací a detencí ve Spojeném království.“
Co a proč se odehrálo 28. března 2017
Aktivisté a aktivistky z ekologických a protideportačních organizací spojili své síly, aby obsadili ranvej na letišti Stansted a zabránili startu charterového letu do Nigérie a Ghany. Na palubě letadla se nacházeli lidé, kteří byli násilně vysídleni ze Spojeného království, přičemž mnozí z nich zde požádali o azyl kvůli důvodným obavám o své životy.
Aktivisté se dostali na komerční ranvej a přikotvili se ke kolům letadla. Tohle byl první případ přímé akce, která úspěšně zabránila masové deportaci skrze soukromý charterový let. Sedmnáct lidí bylo zadrženo.
Ministerstvo vnitra organizuje masové deportace od roku 2002, probíhají několikrát ročně a deportovaní lidé většinou končí v bývalých britských koloniích. Deportační lety bývají utajené, odlétá se uprostřed noci z neznámého místa a nepodléhají žádným kontrolám. Každý deportovaný člověk je připoután k sedadlu mezi dva strážce, kteří pravidelně používají stejné násilné techniky, které v roce 2010 způsobily smrt Jimmymu Mubengovi. Během jednoho z těchto letů na Jamajku v roce 2016 bylo s lidmi podle svědka nakládáno jako se zvěří, byli spoutáni tak těsně, že se po celých devět hodin nemohli vůbec pohnout.
Kvůli obsazení všech sedadel v letadle jsou někteří deportovaní drženi dlouhé měsíce v detenčních táborech, aby byli nakonec vysídleni do země, v níž někteří ani nikdy nebyli. Existuje i statut „deportovaného náhradníka“, který obsadí místo v letadle v případě, že by byl nějaký právník na poslední chvíli úspěšný a podařilo se mu udržet svého klienta v zemi. „Náhradníci“ si nikdy nejsou jisti, zda budou deportováni tímto letem, dokud letadlo skutečně nevzlétne.
Deportace skrze charterové lety jsou součástí plánu Theresy Mayové na vybudování nepřátelského prostředí vůči migrantům v Británii. Loni bylo takto deportováno 1536 lidí. Náklady na deportaci jednoho člověka činí průměrně 5210 Liber. Za tímto účelem britská vláda protlačila celou řadu zákonů, které odrazují komunity migrantů, nebo jim úplně brání v přístupu ke vzdělávání, zdravotní péči, bydlení a právní pomoci.
Lidem je před deportací doručeno oznámení. Často mají jen několik dní na to, aby se mohli bránit. Praxe tedy vypadá tak, že ani lidé, jejichž děti se narodily v Británii, nebo zde mají dlouhodobé partnery, a mají tudíž právo na pobyt, nedosáhnou na právní pomoc. Existuje mnoho zdokumentovaných případů lidí s plným právem na pobyt v Británii, kteří byli kvůli fatálním úředním chybám zavlečeni na palubu deportačního letadla. Jeden člověk z posledního letu ani neobdržel rozhodnutí o své žádosti o azyl, jeho deportace byla tedy nelegální. Oba jeho rodiče přitom byli popraveni sektou Boko Haram a to samé hrozí i jemu.
Někteří deportovaní žili v Británii desítky let. Usadili se zde, našli si práci, partnera a založili rodinu. Mnoho z těchto lidí si pouze nemohlo dovolit vyděračské poplatky za legalizaci pobytu v zemi.
Sam Jones z LGSMigrants říká: „Vláda držela tyto brutální deportace pod pokličkou příliš dlouho. Tahají lidi z postelí uprostřed noci, svážou je a beze svědků je nacpou do letadla. Nemyslím si, že tohle je zřízení, ve kterém by většina z nás chtěla žít. Musíme násilné deportace hned zastavit.“
Předloni byli lidé z Plane Stupid odsouzeni za okupaci severní ranveje Heathrow, díky níž bylo zrušeno pětadvacet letů. Protestovali tak proti výstavbě další ranveje, kvůli které mělo být vystěhováno mnoho domácností. Zapojili se i do blokády deportací, jelikož boj proti deportacím berou jako součást boje proti rozšiřování letiště. Obojí je součástí procesu „vykořisťování a vysídlování“ a součástí útlaku, který se týká nás všech.
Žena, které tato deportace málem obrátila život naruby, prohlásila: „Moc vám chci poděkovat. Díky vám možná mé dítě bude moci opět vídat otce, který byl na palubě. Minulou noc jsem byla zlomená, dnes se mohu usmívat. Neuvědomují si, jak moc lidi vytrhávají z jejich životů a důstojnosti, a když hledáte pomoc, nikdo vám nepomůže. Probrečela jsem celou noc, protože odvedli otce mých dětí, jsem Britka, mé děti jsou Britové, ale naše volání nikdo neslyší.“
–
zdroje:
https://freedomnews.org.uk/reclaim-the-power-stand-with-the-stansted-15/
https://freedomnews.org.uk/forced-deportation-grounded-by-activists/
Převzato z webu afed.cz
