Lidé, kteří se zúčastní veřejných a poloveřejných akcí, by měli vědět, s jakou úrovní, kvalitou a podrobností záznamů z policejní databáze extremistů se mohou setkat, například u soudu nebo při vyšetřování trestných činů, které lze spojovat s politickou motivací. Že si policie vede databáze „extremistů“ je dávno jasné, rozsah těchto údajů již méně. Soudní řízení s neonacistkou Lucií Šlégrovou nám nedávno umožnilo nahlédnou pod pokličku – její zřejmě kompletní výpis z policejní databáze extremistů „OČISTA“ se stal součástí spisu.
Nyní tedy víme, že si policie „osoby z linie Extremismus“ dělí na „pravicové“ a „levicové“ a dále je dělí na skupiny (například „skin“). „Extrémní jednání“ dále člení na „verbální“ a „trestnou činnost“, nezapomene i přidat motiv: v případě Lucie Šlégrové „nacionální, rasový“.
U osoby vede seznam událostí, kterých se zúčastnila, a to podle typu („kulturní“, „společenská“). Samozřejmostí je datum a geografické určení. V poznámce je pak prostor na to, zda-li osoba spáchala přestupek či se jen zúčastnila. Nechybí rubrika „styky,“ kde se zaznamenává, s kým se na událost dostavila, v jakém je s ním vztahu (rodinném, příbuzenském, jiném) případně s kým jela vozem (kolonka „styky“ je vyplněna u malé části záznamů databáze – konkrétně u čtyř záznamů).
Z databáze jednoznačně nevyplývá, zda-li se jedná jen o akce, na kterých byla Lucie Šlégrová legitimována, nicméně lze se důvodně domnívat, že nikoliv.
Zajímavé je, že v databázi jsou kromě veřejných akcí i například konference DSSS nebo „oslava narozenin“ s účastí 15 PEX (pravicových extremistů) a reprodukovanou hudbou. Další zajímavou věcí je, že v databázi jsou (vyjímečně) i údaje o skupinovém „posezení“ v restauracích po demonstracích – lze vyvodit poučku, že je lepší se jim vyhnout a po veřejném shromáždění místo raději zcela opustit.
Závěrem lze říci, ža to, že Lucie Šlégrová je v podstatě jednou z čelních postav neonacistické scény je databáze poměrně slabá; na většině veřejných akcí kráčela v předních řadách a šla identifikovat i na fotografiích z tisku, na akcích DSSS pak z fotografiích na jejich vlastních webových stránkách. Za dva roky obsahuje jen okolo 15ti záznamů, což na jednu z nejaktivnějších neonacistek není nějak závratné číslo. Velký bratr u protiextremistického zřejmě nemá tak dlouhé prsty, jak by chtěl…
