Skip to content


Co je špatně na rétorice “Aktivismus nie je zločin”

Greenpeace aktivisté vyvěsili ve středu 28. listopadu transparent na těžební věž ve městečku Nováky. Okresní soud v Prievidzi se rozhodl je vazebně stíhat. Ve vazbě strávili sedm dní a poté byli propuštěni. Během těchto sedmi dní se v médiích objevilo několik článků a diskuzí, mnoho z nich se postavilo na stranu aktivistů a bojovalo za jejich propuštění.

Podpora aktivistů je samozřejmě důležitá a rozhodnutí o vazbě je bezprecedentní a přehané. Co je ovšem kontroverzní jsou argumenty Greenpeace organizace a jiných levicových médií, kdy jako hlavní důvod proti uvalení vazby uvádějí, že akce přeci byla nenásilná a nikoho neohrozila, kromě majetku.

Greenpeace prohlásili: “Jsme velmi rádi, že generální prokurátor uznal nesmyslnost zadržování aktivistů. Rovněž oceňujeme, že konal tak rychle a po sedmi dnech za mřížemi mohou být lidé konečně na svobodě. Zdá se, že stále jsme zemí, v které se za ochranu životního prostředí a zdraví lidí, nebude nakládat s lidmi jako se zločinci.”

Toto prohlášení a kampaň s názvem ’’aktivismus nie je zločin.’’ opět odlišuje tzv. “běžné zločince” a aktivisty, přičemž ti první “zaslouženě” patří tam, kam je posílají shodou okolností, ty stejné instituce, které se tentokrát neuváženě rozhodly tam poslat i aktivisty. A navíc, dokázalo se snad jejich propuštěním, že tahle země se stará o životní prostředí?

Zamysleme se konec konců nad tím, jak se u takového prohlášení mohou cítit ti z nás, kteří se spolu s enviromentalisty/kami účastní ekologických okupací a kampaní, jezdí podporovat boj proti kácení lesů a perou se s policií na těchto blokádách, a zároveň byli ve vězení kvůli svým politickým přesvědčením a aktivitám – tudíž, jsou považovány za zločince/ky.

Dále se dvakrát zamysleme nad tím, jak se vztahujeme k lidem, na které problémy dnešního světa dopadly tvrději než na nás a kvůli čemuž se ocitli v této kategorii “zločinců”. A proč asi těžko kdokoliv z bývalých vězňů nebo vězeňkyň pocítí, že pro ně je místo v boji proti systému, který se podílí na klimatické změně, a že se to týká každého a každé z nás. Ekologické hnutí rozdělující lidi, kteří se dostali do konfliktu se zákonem na “aktivisty občanské neposlušnosti” a “zločince”, by se mělo zamyslet nad tím, jak velkou součást kapitalistické výroby a klimatických problémů tvoří právě vězení a veškerá levná práce, kterou vězňové musí vykonávat nejen pro různé nadnárodní společnosti, které Greenpeace shledává jako problematické. A co víc, všichni ekologičtí aktivist/ky by se měli podívat i na to, jak klimatická změna zasahuje především konkrétní ohroženější komunity, které pak jsou nejvíce kriminalizovány.

Spojení vězení a klimatické změny je pro vás novinkou? Shlédněte si infografiku kolektivu “Flood The System”, která poukazuje na to, jak vězení posiluje katastrofický kapitalismus a šíří otřesné životní podmínky, a vysvětluje propojení vězeňského systému a klimatické změny.

Rétorika ve smyslu “Aktivismus nie je zločin” nejen vylučuje všechny ty, kteří bojují proti kapitalismu a klimatické změně v jiných formách, než sexy Greenpeace aktivismus, ale taky legitimizuje represi jiných forem přímé akce, kdy byl majetek závažně poškozen nebo zničen. Z Greenpeace akcí a prohlášení je jasné, že v boji proti průmyslu ničícím planetu neberou v potaz to, jak se různé formy útlaku prolínají a nezamýšlí se nad těsným spojením kapitalistické ekonomiky s patriarchátem a vězeňsko-industriálním komplexem.

Zamysleme se nad tím, co může přinést analýza a snaha o porozumění provázanosti různých problémů současného světa, a jaký to má vliv na rétoriku a strategie, které používáme v našich bojích– ať už jde o těžbu uhlí, sexuální násilí nebo vězeňský průmysl.

Anarchistický Černý Kříž, prosinec 2018

Posted in Akce, Prohlášení, Věznění, represe.